Běchtěrevova choroba

Bechtěrevova choroba patří mezi ty onemocnění, které jsou i pro dnešní moderní medicínu stále záhadou. I přes téměř jedno století trvající výzkumy této choroby se pořád neví, jaké jsou její příčiny a jak nemoc vlastně probíhá. Bechtěrevova choroba, jazykem lékařů ankylozující spondylitida, je dlouhodobé zánětlivé onemocnění, které se objevuje u chrupavčitých tkání páteře, zejména kloubu mezi křížovou kostí a pánví a meziobratlových kloubů. V menší míře může postihnout také větší klouby, jako například kloub kyčelní.

Mezitím než u člověka tato choroba vypukne a tím, kdy si všimne nějakých příznaků, kromě toho, že trpí častými, stále se vracejícími bolestmi v kříži, uplyne zpravidla velmi dlouhá doba. Jestliže má choroba pomalejší průběh, nemusí být rozpoznána dokonce vůbec. Po celý tento čas dochází k tomu, že klouby postupně srůstají a páteř tuhne až do stádia úplného ztuhnutí, což může nastat zhruba po 14 letech od počátku nemoci. Není také zcela jasné, proč jsou bechtěreviky hlavně muži, které tato nemoc postihne mezi jejich 15. až 30. rokem. Ženy mohou mít samozřejmě tuto chorobu také, ale zatím je to méně běžné.

Asi v 70. letech 20. století vědci přišli s možnou spojitostí mezi chorobou a objeveným antigenem u lidí trpících touto nemocí. Tuto souvislost se však dodnes nepodařilo zcela objasnit. Nejvíce podporovaným vysvětlením je jednoduše chyba imunitního systému, jehož protilátky napadají i vlastní tkáně. Výsledkem je chronický zánět ničící zejména páteřní klouby.

Bechtěrevova choroba se zprvu ukazuje velmi nenápadně. Projevuje se dlouhodobými, mnohdy několikaletými bolestmi v kříži, především v noci, kdy se tělo celkově zklidní. Bolesti pomalu nabývají na intenzitě a vedou k úplné nehybnosti páteře. To všechno ještě k tomu často doprovází potíže s dýcháním a klasické zánětové stavy jako teplota nebo únava. Nevylučuje se ani přítomnost očního zánětu.

Ke zmírnění potíží se nasazují tzv. nesteroidní antirevmatika, která mají schopnost z části potlačit zánět i bolest. Pokud nemoc pokročí, přistoupí se dále k imunosupresivním lékům zaměřeným proti vlastnímu imunitnímu systému.

Bechtěrevova choroba ale hlavně vyžaduje rehabilitaci. Bez ní nelze dosáhnout žádného úspěchu, i když se jedná jen o zmírnění, ne úplné vyléčení. Do rehabilitace je také vhodné zahrnout nějaký druh sportu, nejlépe plavání.

U nás se Bechtěrevevou chorobou trápí asi desetina obyvatel. Existují kluby bechtěreviků, kteří nepotřebují jen stálou rehabilitační pomoc, ale i porozumění ostatních. Zatím se pořád jedná o nevyléčitelnou chorobu, již jsou lékaři schopni víceméně pouze zpomalit.