Revmatoidní artritida

Asi každý někdy slyšel mluvit své prarodiče o zdravotních potížích, které nazývali revma. Revmatické onemocnění jim postupně postihovalo pohybový aparát, jejich páteř, kosti a klouby včetně svalů, šlach a vazů. Naučit se s tímto onemocněním žít bylo a je nesmírně obtížné a zdravý člověk si to stěží dokáže představit.

Revmatoidní artritida patří mezi zánětlivé revmatické onemocnění objevující se u kloubů, ale i u vnitřních orgánů jako srdce, cévy či plíce. Co přesně stojí za spouštěcím faktorem této choroby, není zcela jasné. Co však víme je, že se jedná o poruchu imunitního systému, jejímž následkem je zánětlivý proces ve výstelce kloubního pouzdra. Produkce protilátek proti vlastním tkáním a buňkám může vést až ke kloubní deformitě a destrukci. Na vzniku artritidy má nepochybně podíl dědičnost a škodlivé vnitřní i vnější antigeny.

Revmatoidní artritidou onemocnění asi 1 % populace, kdy mezi postiženými výrazně převládají ženy. Bohužel dosud není v moci lékařů lidi postižené tímto onemocněním vyléčit a dokonce máme málo informací o tom, jak by se mu dalo předejít.

Revmatoidní artritida je často velmi dynamická choroba s rychlým postupem provázející člověka po jejím vzniku už nastálo. Někdy dojde ke zmírnění bolesti na delší dobu, ale jedná se o střídavé stavy. Mezi první příznaky patří neobvyklá únava a zvýšená teplota. K dalším projevům patří:

  • ranní ztuhlost
  • bolesti v zádech, stehnech a hýždích
  • ztráta chuti k jídlu
  • hubnutí

Jak se nemoc rozvíjí, přidávají se zduření, otoky, výpotky a svalová dysfunkce kolem kloubů. V pokročilých stádiích, kdy nemocné klouby mění svůj vzhled a objevují se revmatoidní uzly, je nemoc zřejmá i na pohled. Nemocný ztrácí hybnost zasažených kloubů a trpí úpornými bolestmi. Revmatoidní artritida postihuje více kloubů najednou, symetricky na obou stranách těla, nebo postupně jeden kloub za druhým, nejčastěji na rukou, zápěstí, nohách a ramenou.

Je zřejmé, že vedle léčiv je naprosto nezbytná rehabilitace, aby si lidé zachovali kvalitu svého života aspoň do té míry, že jsou schopni se sami obléci a obstarat. Při včasné návštěvě lékaře a snaze pacienta je možné zamezit bolesti a postupu nemoci, ale nelze nad ní vyhrát. Člověk by se měl hlavně soustředit na to, jak se s touto chorobou vyrovnat psychicky. Musí si zvyknout, že revmatoidní artritida mu z jeho života bude postupně brát věci, které dříve úplně běžně vykonáva, a že bude zřejmě potřebovat pomoc druhých. V případě pomalejšího průběhu, ale může žít téměř normálním plnohodnotným životem bez většího omezení po dlouhé roky.